Historie alternativ
Historický přehled zajímavých alternativ ve vzdělávání:
· 14./15. stol. Vittorino da Feltre – Dům radosti – Vybudoval školu v přírodním prostředí, ve které se snažil harmonicky rozvíjet tělo i ducha svých žáků, podporoval střídmost i tvořivost, odstranil tresty, jako první zavedl žákovskou samosprávu, vyučování bylo vedeno tak, aby žáci látce rozuměli.
· 16. stol. Michele de Montaigne (1533-1592) – Odmítal jednostranné přeceňování vzdělání, memorování a scholastiku, doporučuje učit samostatně myslet a rozhodovat se, samostatnou činnost žáka, podporování víry ve vlastní schopnosti, respektování přirozených vloh.
· 17. stol. J. A. Komenský (1592-1670) – pansofická škola v Blatném Potoce – Požadoval přiměřenost a respektování individuálních zvláštností žáků, praktické, aktivní názorné a přirozené vyučování (hry, tělocvik, divadelní představení), ve škole byly na stěnách obrazy. Napsal: Pravidla mravů, Zákony školy dobře spořádané, Škola hrou, Orbis sensualium pictus.
· 18. stol. Jean Jacgues Rousseau (1712-1778) – volná (přirozená) výchova – Prosazoval humanizaci, volný a přirozený vývoj dětí, reagování na podněty dítěte, výchovu nepoznamenanou soudobou ani tradiční kulturou, ale v souladu s přírodou. Napsal: Emil, čili o výchově.
· 18./19. stol. Johann Heinrich Pestalozzi (1746-1827) – Pokračovatel myšlenek Rousseaových, ale narozdíl od Rousseaua neodmítá kulturní společnost, nýbrž podporuje její rozvoj a chápe její vliv na rozvoj dítěte.
· 19. stol.: Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910) – svobodná výchova v Jasné Poljaně – Usiloval o využitelnost školních poznatků v každodenním životě, vytvořil systém volné výchovy bez domácích úloh, pamětního učení a trestů. Koncepce bez učebního plánu umožňovala svobodnou volbu předmětu, obsahu i metody učení. Děti měly úplnou volnost pohybu a příchodu i odchodu z vyučování. Učitel měl být žákům partnerem.
· přelom 19. a 20. stol. – Ideály svobodné výchovy pronikají do státních institucí, vznikají školy nezávislé na státu (nestátní škola je organizována hlavně učiteli a rodiči, jejichž požadavky plní).
· 20. a 30. léta 20. stol.
– Celosvětové Hnutí nových škol odstartovalo změny ve školství (nejprve v jednotlivých třídách nebo v předmětech, později v ucelených výchovných systémech). Velký vliv mají názory a činnost Švédky Elen Keyové, protagonistky celého hnutí a autorky knihy Století dítěte.
– Vznikají reformní školy: montessori, waldorfská, daltonská, jenská, freinetova, winnetská soustava.
– Pokusné a reformní školy vznikaly i u nás (podrobněji) a byly motivovány stavem školské praxe. Reformní snahy byly násilně přerušeny roku 1948.
· 60. až 80. léta – Objevuje se i vlna antipedagogiky, vedou se bouřlivé diskuse o funkci výchovy, stoupá zájem rodičů o otázky výchovy a antiautoritativní výchova je realizována např. v různých komunách. V USA, Velké Británii a dalších západních zemích vznikají volné školy (free schools, open schools) inspirované Summerhillskou koncepcí A. S. Neilla.
Vývoj různých alternativ byl v západních státech a USA plynulý (s výjimkou války, po níž učitelé navázali na předválečný stav), proto se zde alternativní škola stala přirozenou součástí školských systémů.
V Československu vznikaly alternativní školy znovu až po roce 1989 z potřeby učitelů i rodičů. (Např. díky NEMES (Nezávislé mezioborové skupině) se veřejnost začala dozvídat o výzkumech provedených na tradičních školách, jejichž systém výchovy a vzdělávání často přispívá k vývoji nejrůznějších poškození dětí.) Hlavním úkolem reforem je změnit vztah žáků ke škole a vzdělání a rozvíjet co nejlépe osobnost dítěte.
Kromě škol uvedených na titulní straně u nás existovala škola projektová v Obříství (o zániku podrobněji v článku J. Hrubé – viz dole) a jedna třída jenského typu v Poděbradech.
Literatura:
Maňák, J.: Alternativní metody a postupy. Brno: Masarykova universita, 1997.
Rýdl, K.: Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. Brno: Marek Zeman, 1994.
Pedagogika 4. Ostrava: Ostravská Universita, 1996.
Kašová, J.: Škola trochu jinak. Projektové vyučování v teorii i praxi. Kroměříž: Iuventa 1995.
Hrubá, J.: V Obříství budou mít školu podle představ obce (Učitelské listy č.5/01-02)