Zdravá škola
Vznik programu
Snahy o to, aby škola byla zdravá, u nás nejsou nové (podrobněji zde). „Zdravá škola“ je projekt Světové zdravotnické organizace pro Evropu, Evropské unie a Rady Evropy, které dotovaly práci v Národním centru podpory zdraví, jež se stalo koordinátorem pro ČR v roce 1991. (Finanční podporu poskytla i dánská nadace, ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví.) Školy, které měly o program zájem vypracovaly podle metodiky „Program podpory zdraví ve škole“ vlastní projekt přizpůsobený podmínkám jejich školy. Zatím je u nás asi 92 Zdravých základních škol.
Hlavní cíle a zásady Zdravé školy
Protože každá škola si vytvořila vlastní projekt, nelze popsat konkrétní podobu školy. Obecně však platí, že zdraví ve Zdravé škole je chápáno jako celkový stav fyzické, psychické a sociální pohody. Podle zprávy českého výboru UNICEF z roku 1997 má každé čtvrté dítě strach ze školy (například kvůli vysokým, nízkým nebo nevhodným nárokům), proto se Zdravá škola snaží o celkově zdravou atmosféru ve škole, která spočívá na třech základních pilířích:
– pohoda prostředí (věcného, sociálního, organizačního)
– zdravé učení (smysluplnost, možnost výběru, přiměřenost, spoluúčast, spolupráce, motivující hodnocení, přirozenost, klidná a otevřená atmosféra, samostatnost žáků, zaujímání vlastních postojů, hledání konstruktivních nápadů, uvědomění si odpovědnosti za své konání, podpora zvídavosti a spontánnosti, respektování potřeb jednotlivce, rozvoj komunikace, diferencovaný a individuální přístup k žákům – zadávání práce podle schopností žáka, vytváření prostoru pro vzdělávání talentovaných žáků, včasná diagnostika žáka, snaha o integraci postižených, chyba je jedním ze stupňů učení…)
– otevřené partnerství (škola je modelem demokratického společenství, pořádá veřejné akce apod.)
Fotografie ze ZŠ Líšnice.
Další prvky, se kterými se na různých školách můžete setkat:
* metody a formy školní práce: integrované vyučování, projektová výuka, problémové metody, samostatná práce, svobodná tvůrčí práce, epochové vyučování, vyučování v blocích či tematických celcích, kooperativní vyučování, podněty reformních škol, výuka v pracovních a herních koutcích, používání koberců, prvky dramatické výchovy, didaktické hry, učení se v životních situacích, zájmové vyučování
* pohyblivá délka vyučovacích hodin
* netradiční uspořádání třídy
* o přestávkách k dispozici tělocvičný inventář, tělocvična, dvůr či hřiště
* zavedení tří hodin tělesné výchovy týdně – třetí hodina probíhá například formou projektového vyučování spojeného s turistikou a poznáváním okolí
* další aktivity: soutěže, školní akademie, kulturní vystoupení, sportovní utkání, tábory, jarmarky, výstavy, ozdravné pobyty, výlety, exkurse, jóga, keramika, práce s tiskařským lisem a podobně podle možností
* žákovský parlament, dětské rozhlasové vysílání ve školním rozhlase, vydávání dětských novin
* informace o dětech poskytovány za přítomnosti dětí
* rodiče se mohou účastnit vyučování např. jako asistenti
* stravování: více zeleniny a ovoce, omezení podílu bílkovin a množství tuků, sójové výrobky, ryby
Seznam Zdravých škol (řazeno podle okresů): klikněte zde.
Internetové stránky:
Projekt škola podporující zdraví na ZŠ J. Masaryka Praha 2
Zdravá škola ZŠ Okružní Zlín
Literatura:
Svobodová Jarmila: Zdravá škola včera a dnes. Paido, Brno 1998.
Havlínová, Kopřiva, Mayer, Vildová a kol.: Program podpory zdraví ve škole. Portál, Praha 1998.
Havlínová, Vildová: Co to je, když se řekne : Škola podporující zdraví, SZÚ 1999.
Havlínová, M., Kolář, M.: Sociální klima v prostředí základních škol (Učitelské listy č.8/2001-02)
časopis Ratolest – čtvrtletník (objednávky: PhDr. Pavel Kopřiva 76845 Rusava 203)